A je to tady - poslední školní den. Na jednu stranu se těším domů, na druhou ne. Těším se za svou skvělou rodinou, nebýt jí, tak si tu snad svůj pobyt i prodloužím (jo, až tak se mi tu líbí).

Ráno v sedm hodin jsem měla sraz s Michalem v kavárně. Michal je starší pán, se kterým jsem se poznala v cestovatelské skupině na Facebooku. Je to skoro šedesátiletý pán, který má nejen v Siem Reapu cestovní agenturu. Je to vášnivý cestovatel, otec tří dcer a hlavně sympaťák.

Tam ji taky potkávám a říká mi, že mám na osmou dorazit do školy. Ve škole jsem měla vše připravené. Hry, tužky, ořezávátka, pravítka, sportovní vybavení (míče, švihadla, badminton, stolní tenis), 23 setů oblečení pro děti. Pro školu jako takovou věci na úklid, košťata, odpadkové koše.

Dnes jsem opět natírala potřebné věci společně s Niky a nestačila jsem se divit, jak nám šla práce od ruky. Předpokládaly jsme, že budeme po odpoledním vyučování hotové, ale nakonec jsme byly hotové už v polední pauze.

Strašně se už od rána těším do školy. Na to, jak budu natírat s motivací toho, že než odjedu bude hotové další patro pro děti. Taky se těším na to, až začnu třídit dárky z balíků, které přišly včera. Hry chci vyndávat postupně a postupně tak ukazovat dětem, jak se správně hrají.

Po krásně stráveném víkendu se vydávám opět do školy. Tam mě uvítají hotové schody do nového patra, které jsem objednala teprve ve čtvrtek. Neuvěřitelné, jak tu jde všechno rychle. Sára mi říká, že ji přišla SMS a že si má dnes vyzvednout balíky v DHL. Dohodneme se, že tam odpoledne zajedeme spolu.