Začátky mé dobrodružné cesty 

To bych asi nebyla já aby se mi něco nepřihodilo..

Tak jsem se sešla s jednou ze svých spolucestujících - Barčou. Poté co si v kavárně objednala střik vína jsem tak nějak tušila, že si budeme rozumět... A taky že jo!

Ten čas tak letí! Skoro za měsíc letím! Už pár dní si přes facebook píšu s holkama, které se na dobrodružnou cestu vydávají se mnou. Jsou moc fajn, mohly bychom si rozumět (taky se bojí tureckých záchodů a toho, že budou chtít zachránit každé pouliční zvířátko).

Je úterý večer a já si zjišťuji informace o Laosu . o bezpečnosti,.. Bohužel jsem nenarazila na žádný blog, ve kterém by někdo popisoval své zážitky z cest. Když už, tak jsem našla fotografie cestovatelé, kteří zemi navštívili a ty fotografie se mi moc líbily! Obecně je na internetu o Laosu na můj vkus málo.

Je neděle a já sedím a čekám na hovor s rodiči a ségrou. Celý víkend jsem přemýšlela. Nejvíce mě trápily tyhle dvě otázky: "Co na to řeknou doma?", "Přijdu kvůli tomuhle studijnímu pobytu o toho nejúžasnějšího chlapa?"

Je pátek. Za dvacet minut odjíždíme na víkendovou akci s místními slovinskými studenty. Před chvílí mi přišel e-mail: "Vážená studentko, oznamuji Vám, že jste byla úspěšná v 1.kole výběrového řízení na studijní pobyty na mimoevropské univerzity v akad.roce 2017/2018 a byla jste vybrána na National University of Laos."

Společně s Šáris (mimochodem ta nejlepší spolubydlící, kterou jsem si mohla přát) sedíme na svých ultra pohodlných židlích v našem pokoji na studentské koleji ve Slovinsku. "Pojď, zkusíme to!", říkáme si a začínáme se smát (opět). Přišla nám nabídka od naší koordinátorky na studijní pobyty do mimoevropských destinací - Laos, Vietnam, Kambodža,...